Pyramidy nabízejí také další hádanky. Jakými prostředky vytvářeli Egypťané naprosto hladké stěny, dokonale opracovaná schodistě a kvádry přesně na sebe navazující? Jaký geniální architekt vytvářel složité vnitřní prostory a bludiště?
Jakto, že mladší stavby nebyly stále dokonalejší, ale spíše stále horšími a horšími kopiemi? Kde se tedy vzalo umění, které neuměli Egyptˇané ani přesně zachovat natož zdokonalit? Jako by vývoj probíhal opačným směrem. Podle současných faktů se starý Egypt ocitl najednou, bez přechodu uprostřed fantastické civilizace. Velkoměsta, obrovské chrámy a paláce, dokonalá kanalizační síť, široké ulice uprostřed měst a..... pyramidy. Jak je možné, že stejná kultura, která mohla dokázat z ničeho nic vytvořit takovou civilizaci, nedokázala ani za 1000 let svoji civilizaci vylepšit, jen postupně upadat a zapomínat své dovednosti. Odborníci odhadují počet obyvatel Egypta v době stavby pyramid, tedy asi 2600 př.n.l., na 50 miliónů, což je v rozporu s jejich předpokladem, že v roce 3000 př.Kr. bylo na celé Zemi 20 miliónů obyvatel. Kde se tedy vzalo 50 miliómů Egypťanů a jejich znalosti? Snaživým obděláváním nilské delty a zajímáním otroků asi těžko.
Pyramidy mají podle různých odborníků nejrůznější souvislosti s matematikou, astronomií a polohou na Zemi. Kolem pyramid byly sepsány nejrůznější matematické a astronimické souvislosti. Mnohé z nich bychom našli i po přesném propočtu libovolného paneláku, ale nad některými se nelze nepozastavit. Tak například, výška Cheopsovy pyramidy je miliardakrát menší než vzdálenost Země od Slunce, ze základny pyramidy dělené dvojnásobkem výšky lze zjistit Ludolfovo číslo 3,1416.
Ze stavby lze také odvodit hmotnost Země, poledník probíhající pyramidou dělí souše a oceány na dvě stejné poloviny a střed pyramidy leží přesně v těžišti kontinentu.
Pyramida stojí na skalním podkladu uprostřed pouště. Skalní podklad byl přesně nivelován (kolem staveniště byl vykopán příkop a naplněn vodou - hladina vody pak určila horizontální rovinu).
Nikde nenajdeme vysvětlení, proč pyramida stojí právě zde. Jsou dva učebnicové názory. Podle prvního bylo toto místo vybráno kvůli dobrému podkladu a podle druhého bylo faraonovým přáním na vlastní oči pozorovat vývoj stavby ze svého letního paláce. Oba důvody jsou, ale dost nepravděpodobné. V prvním případě existují stejně vhodné podloží mnohem blíž lomu kamene a v druhém je trochu těžké si představit faraóna, kterému činí potěšení dívat se den co den na vlastní hrob a nechat se neustále rušit hlukem práce tisíců dělníků.
Uvnitř pyramidy jsou texty líčící projížďky faraónů po nebesích pomocí létajících strojů bohů. Co když vedle předešlých teoríí připustíme i možnost, že Egypťané byli ovlivněni mimozemskou civilizací, třeba prostřednictvím kněží a předávali jim některé ze svých technologií a vědeckých poznatků? Nebo alespoň připusťme, že mohla existovat mnohem vyspělejší civilizace, která Egypťanům dávala své poznatky, nebo že Egypt sám byl mnohem, mnohem vyspělejší, něž jsme ochotni připustit. Jak například dosáhli naprostého vyrovnání skal? Dlátem, kladívkem a nebývale přesným dělníkovým okem? Jak osvětlovali prostory uvnitř šachet, když nebyla nalezena jediná stopa po sazích ani stopa, že by byli saze odstraňovány? Jak byly opracovány kameny tak, aby na sebe dosedly s milimetrovou přesností?
Jak dopravovali kameny z lomu na vzdálené místo stavby? Jsou nám předkládány teorie lešení, nakloněných rovin, dřevěných válců a písečných náspů, pomocí kterých byly kvádry přesunovány. To vše by ale vyžadovalo práci statisíců dělníků, které by neměl kdo živit. Jak to, že žádný současný architekt by nebyl schopen postavit Cheopsovu pyramidu se všemi technickými prostředky naší doby a Egypťan, který podle učebnicových teorií neměl víc než kus papirusu a hromadu otroků to dokázal? Že by Egypťané byli v něčem vyspělejší než naše současná civilizace? Ačkoliv je to popíráno, stojí před námy nejeden velmi hmotný důkaz.
Na stavbu Cheopsovy pyramidy bylo použito 2 600 000 kvádrů o váze 12 tun, které na sebe navazují s milimetrovou přesností. Že by místo, kde pyramida stojí, se všemi astronomickými závislostmi, bylo určeno náhodným faraónovým " víte co, tak třeba támhle"?
Že by egyptského architekta jen tak náhodně napadali všechny astronomické přesnosti a proporce při odpolední svačině?
Že by statisíce dělníků tahali kvádry na kůlech ( kterých ani při neustálém dovozu nemohlo být dost), živili se obilím (kterého nemohlo být z nilské delty pro satisíce dělníků dostatek) a přespávali v neexistujících obydlích před faraónovým letním palácem?
Je vůbec možné aby, jak nám tvrdí učebnice, byla pyramida stavěna jako hrob z rozmaru panovníka?
Jen proto, aby si dokázal jak je mocný a bohatý? Zvláštní, podle učebnic byli většinou egypťané zemědělci a řemeslníky a pracovali, aby se z nilské delty uživili.
Že by přesto bylo jejich hospodářství tak přebytkové, že by si jeden člověk mohl dovolit na desítky let plně vytížit statisíce lidí a živit je jen pro stavbu svého hrobu? Pokud tomu tak bylo, nelze než tiše závidět. Kdo si dnes může dovolit zaměstnat tolik lidí na stavbu svého hrobu? Jsou dokonce studovaní archeologové, kteří tvrdí, že tato 150 metrů vysoká a 31 200 000 tun těžká hora byla jen kamufláží, která měla odvést pozornost od skutečného hrobu panovníka. Rozumně tedy buď bylo budování pyramid díky fantastické technologii pro Egypťany hračkou na rok či dva, nebo měla pyramida ohromný význam pro celý Egypt, nebo měli mimozemšťané zvláštní vkus a řekli si, že není pro faraóna lepší dárek než hrob o velikosti malého města (kolem pyramid bylo mnoho chrámů a doplňkových staveb). Nebo chtěli mimozemšťané postavit na Zemi stavbu, která obsahuje jejich důležité objevy a může je odhalit jen civilizace, která dosáhne určitého stupně vývoje a zamaskovali je do hrobu, aby měla stavba účel i pro civilizace, které zatím tohoto stupně vývoje nodosáhly a nezničili ji? Těžko říct. Je to, ale stejně pravděpodobné jako teorie učebnicové. Stejně velké nepochopitelnosti, mezery a nejasnosti. Ať si tedy každý vybere dle vlastního uvážení. Třeba se jednou dozvíme jak a proč, ale zatím to rozhodně nevíme. Určitě ale nebude naškodu, když se přestane prosazovat jedna teorie, která zatím nemá důkazy na to, aby byla pravdivá.